Jak byste okomentoval cestu do semifinále, vývoj celé sezóny a její závěr?
Tým se začal budovat prakticky před 12 měsíci. Skladbu kádru jsme v té době považovali za úspěšnou, podařilo se nám podepsat bývalé mládežnické reprezentanty, kteří, věříme, mají před sebou světlou budoucnost. Před začínající sezónou bylo určitě našim cílem stabilizovat výkonnost a pohybovat se v popředí 1. ligy, v ideálním světě hrát nadstavbovou část o 1.-6. místo.
Základními kameny byli naši 3 čeští hráči s dlouhodobými kontrakty - Filip Kábrt, Tomáš Jansa a Larry Vondra. K nim se výkonnostně určitě přidali Tomáš Valentíny a Pavlo Karasov, velmi dobře je doplňovali také ostatní mladí hráči.
Přípravu na sezónu jsme začali soustředěním, kde jsme chtěli pracovat také na soudržnosti. Udělat z hráčů ne množství šikovných individualit, ale opravdu skutečný tým. Výkonnostně jsme se neustále zlepšovali a hráči ukazovali svůj potenciál.
Základní část byla, až na pár zaváhání, zvládnutá opravdu výborně, ale věděli jsme, že ty důležité zápasy teprve přijdou, ať už v nadstavbě, nebo play-off. Každopádně, ty částečné cíle, které jsme si dali, se podařilo splnit - dostat se do skupiny o 1.-6. místo, zakomponovat nové hráče do družstva, vytvořit kolektiv, který dýchá pro ten jeden společný cíl, ale zároveň jsou hráči nastaveni tak, aby se neustále každý den zlepšovali.
Do nadstavbové části jsme šli s cílem posilnit kádr tak, abychom z výkonnosti týmu dostali co nejvíce. Není tajemstvím, že v průběhu sezóny A týmu pomáhali hráči dorosteneckého věku a věděli jsme, že s příchodem vyvrcholení sezóny by to na vícero frontách mohl být problém. A proto jsme chtěli přivést hráče, kteří byli historicky spjatí s městem nebo klubem, aby nám pomohli zvýšit výkonnost a také rozložit síly mezi juniorský a mužský tým.
Podařilo se nám přivést po zranění mládežnického reprezentanta Martina Kheila, který už v akademii působil a byl v ní velmi úspěšný. Přišel také Dan Kölbl ze spolupracujícího pelhřimovského klubu, kde se při civilní práci stále udržoval v kondici a hrál 2. ligu. V nadstavbě se oba tito hráči ukázali jako velmi vhodně vybrané posily.
Zároveň jsme cítili potřebu posílit tým v podkošovém prostoru a volba padla na Honzu Mičku. S přihlédnutím na to, co nás čekalo v play-off, se jeho předpoklady bít se pod košem a být tam nepříjemným hráčem zdály jako ta správná volba, proto jsme při omezené nabídce českých hráčů sáhli právě po něm.
Nadstavba nám vyšla výsledkově určitě podle předpokladů. Herní projev nenabíral stoupající tendenci, ale myslím, že se ustálil na dostatečné úrovni. Dokázali jsme vyhrávat těžké zápasy, hlavně v domácím prostředí. Venkovní utkání nebyla dokonalá, ale tým vždy ukázal nějaký charakter a i tím naším talentem jsme pak dokázali dosáhnout dobrého výsledku.
Do play-off jsme šli, paradoxně díky našim výsledkům v základní části, v roli toho největšího favorita, ale chtěli jsme stát nohama na zemi. Věděli jsme, i po minulých zkušenostech, že je třeba jít od zápasu k zápasu. Určitě jsme nepodceňovali nic.
Je potřeba říct, že play-off nás nezastihlo v té nejlepší formě. Už první série s Pardubicemi nám ukázala naši zranitelnost a i když jsme v tom rozhodujícím zápase zvítězili a sérii vyhráli 2:1, byl to takový zdvižený prst a varovný signál, že nejsme nedotknutelní a že pokud nebudeme předvádět naše nejlepší výkony, výhra není samozřejmostí.
Do semifinále jsme dostali Svitavy. Soupeře, který nám herně vyhovoval, ale věděli jsme, že má o mnoho víc zkušeností než my.
Faktorů našeho neúspěchu bylo více.. Určitě nás limitovala naše rotace. Chyběl nám Tomáš Valentíny, který se zranil těsně před vyvrcholením sezóny, a také Tomáš Grunt, který kvůli zranění nedohrál úvodní zápas čtvrtfinále. Oba dva nám dodávali atletičnost, navíc jsou to hráči, kteří v našem dlouhodobém programu fungují už několik let a jsou takovým ztělesněním toho, co a jakým způsobem chceme dělat. A když došlo na lámání chleba, ukázalo se, že tito hráči nám i přes svůj nízký věk, paradoxně, chyběli nejvíce.
Semifinále skončilo 0:2, ale oba zápasy byly nesmírně vyrovnané, rozhodovaly se až v koncovkách. Nechci to shazovat na to, že nám chyběla zkušenost, ale určitě nám chyběla chladnokrevnost, takový ten instinkt zabijáka. Náš kádr byl dostatečně široký a měl dostatek nebezpečných hráčů na to, abychom ať už domácí, nebo ten zápas ve Svitavách v určitý moment překlopili v náš prospěch. Bohužel, oba zápasy byly o jedné, dvou střelách, kdy my jsme nedali a soupeř ano. Výsledek semifinále je, myslím si, trošku krutý. Když se podíváme na předvedené výkony, určitě by si ta série zasloužila třetí rozhodující utkání.
Ale takový je sport, je třeba se z toho do budoucna poučit a v mezisezónním období udělat vše pro to, aby se tato situace příští sezónu neopakovala a byli jsme připraveni na všechny překážky, které nám mohou přijít do cesty v průběhu té dlouhé sezóny.
Jak se v průběhu sezóny vyvíjel tým po herní stránce?
Složení kádru nás předurčovalo být týmem, kde se hráči zlepšují, kdy minimálně v základní části mělo toto hrát prim možná i na úkor výsledků. Navzdory tomu, výsledek základní části byl výborný. Basketbalově jsme se chtěli prezentovat rychlou hrou, moderním basketbalem založeným na atletických možnostech našich hráčů. To se nám po větší část sezóny dařilo. Tempo sice nebylo nejrychlejší v lize, ale věděli jsme, že pokud proti nám nastoupí družstvo, které hraje pomaleji, dokážeme se přizpůsobit, a pokud bude soupeř chtít běhat, nám to vyhovuje. Do budoucna chceme toto zachovat a budeme se chtít prezentovat možná ještě rychlejší hrou než doteď a podle toho také doplňovat kádr.
Každopádně, aby družstvo dokázalo hrát rychle, vyžaduje to velmi dobrou a kvalitní obranu, protože ta nahrává tomu, aby tým mohl těžit ze získaných míčů nebo z doskoků. Tam vidím určité rezervy. Tím, že se nám podařilo vytvořit kontinuitu, máme hráče podepsané na dlouhodobé kontrakty a prakticky gró toho týmu budou navrátilci, můžeme dál pracovat na tom, co jsme začali. Určitě budeme chtít hru zrychlit, zefektivnit a zlepšit herní projev na obranné půli tak, abychom náš herní styl dokázali vnutit každému, s kým se střetneme.
Z týmu je cítit soudržnost, o super partě mluvili sami hráči v rozhovorech. Vnímáte to stejně?
Už v průběhu sezóny jsem o tom mluvil, tohle družstvo má určitý charakter, klukům na sobě opravdu záleží. Nejsou to individuality, kterým jde jen o osobní úspěch, což je, samozřejmě, součástí sportu a každý se chce zlepšovat a dosahovat nějakých svých cílů.. Ale z hráčů bylo celou sezónu cítit, že mají jeden druhého rád, že jim na sobě záleží, jsou schopni se v těžkých chvílích podpořit. S odstupem času, ten neúspěch v podobě nepostupu do finále je může jen posílit. Myslím, že už i teď v mezisezónním období, kdy každý den pracujeme, je vidět ten hlad po zlepšení a úspěchu. Jednoznačně je třeba říct, že tohle družstvo je opravdu tým, kde se hráči navzájem dělají lepšími.
Jaký je aktuální program týmu?
Jak jsem říkal, nacházíme se aktuálně v mezisezónním období, ale dveře se samozřejmě nezavřely. Se všemi hráči jsme si určili cíle tohoto období.
Někteří hráči se rehabilitují s drobnými zraněními, ale většina je v tréninkovém procesu. Cílem je připravit všechny fyzicky na náročnou sezónu, pracovat v tělocvičně na odstraňování nedostatků a zlepšování našich silných stránek. Tak, abychom se do nové sezóny vrátili ne jako družstvo, které se jde zlepšovat a postupně si plnit nějaké částečné cíle, ale jako tým, který má za cíl být v 1. lize dominantní.
